Agrotechnika

Jaké způsoby chovu prasat existují?

Nezbytnou podmínkou pro převedení chovu prasat na průmyslovou bázi je vývoj a implementace vyspělé výrobní technologie. V JZD a ve státním chovu prasat byly způsoby chovu, chovu a krmení prasat i formy organizace výroby a práce po dlouhou dobu přizpůsobeny podmínkám relativně malých chovů prasat, ve kterých převládala ruční práce. .

Stačí například připomenout, že na JZD bylo po mnoho let každému chovateli prasat nebo vepřínu přiděleno 7-8 matek. Z nich získané potomstvo bylo odchováno stejnými pracovníky až do prodeje nebo převedení mladých zvířat do hlavního stáda, tedy do 9-10 měsíců věku. A pouze na velkých farmách byla prasata určena k obsluhování hospodářských zvířat ve výkrmu, kterým bylo přiděleno 75-100 zvířat. Hlavní formou organizace práce byl tým tří lidí, kteří měli za úkol obsluhovat 21-24 královen s jejich potomky. Hojně se využívalo sezónní porody – na jaře a na podzim. Na farmách bylo málo strojů a zpravidla chyběla komplexní mechanizace všech výrobních procesů. Proto normy zatížení zůstaly nezměněny. Metody chovu a krmení byly také vyvinuty tak, aby vyhovovaly podmínkám malé produkce.

Koncentrace a specializace chovu prasat na průmyslovou bázi a stále se zvyšující rozvoj vědeckého a technologického pokroku si vyžádaly vývoj zásadně nového systému chovu prasat, radikálně měnícího dříve zavedené metody a techniky chovu, chovu a krmení prasat. . Bylo nutné vyvinout soubor vědecky podložených organizačních, ekonomických a technických technik pro racionální řízení chovu prasat nebo technologie výroby. Při vývoji technologie byly stanoveny tyto hlavní úkoly: rozdělit celý výrobní proces do samostatných po sobě jdoucích operací a podrobně stanovit jejich obsah; posoudit ekonomickou a technickou proveditelnost; určit potřebné prostory, zařízení, stroje a jejich umístění, jakož i konkrétní formy organizace výroby a práce, které zajistí výrobu vysoce kvalitních výrobků s minimální pracností a náklady. Bylo to myšleno tak, že pokročilá technologie může být vysoce efektivní s dobře organizovanou výrobou krmiv a šlechtitelskou prací.

Charakter výroby moderního vepřína se blíží produkci velkého závodu nebo továrny. Ale kromě toho zde platí i složité biologické zákony. Proto musí být moderní technologie vyvinuta komplexním a kombinovaným úsilím mnoha specialistů.

Technologie je vědecky podložený a propojený systém organizační, ekonomické, zootechnické, veterinární a inženýrské techniky pro chov, krmení a chov zvířat, výstavbu areálů, komplexní mechanizaci a automatizaci výroby, která zajišťuje hromadnou výrobu vysoce kvalitních produktů s minimální pracností a další materiálové náklady.

Hlavní rysy produkce prasat na průmyslové bázi jsou: koncentrace a specializace; vysoká úroveň vybavení výrobními aktivy a napájením farem; komplexní mechanizace a automatizace pracovních procesů; plynulost všech výrobních procesů a jejich přísný rytmus; vědecká organizace a specializace práce; tvorba vysoce produktivních zvířat vhodných pro intenzivní využití ve specifických podmínkách; kompletní a jednotná dodávka kompletního krmiva v sortimentu, který odpovídá vysoké úrovni užitkovosti zvířat; efektivní využívání krmiva pomocí vyrovnávacích přísad a průmyslových náhražek; jednotný prodej výrobků požadované kvality; vysoká produktivita práce a ziskovost vyráběných výrobků. Je třeba si uvědomit, že technologie chovu prasat nemůže být jednotná pro farmy v celé republice. Vyvíjí se ve vztahu k určitým zónám a regionům země s ohledem na jejich klimatické, ekonomické a ekonomické podmínky.

Moderní technologie průmyslového chovu prasat je založena na kontinuálním výrobním způsobu, který zajišťuje nepřetržitou a rovnoměrnou produkci po celý rok, v určitých intervalech, stejného množství produktů – vykrmených prasat nebo mladých zvířat v reprodukčních chovech.

Technologie kontinuální reprodukce a výkrmu prasat zajišťuje následující:
1. tvorba homogenních skupin královen;
2. inseminace a porody každé skupiny královen v určitém a krátkém časovém období;
3. přísné rozdělení všech zvířat do určitých pohlaví a věkových skupin a jejich chov ve specializovaných prostorách odpovídajících fyziologickému stavu zvířat a technologickým postupům péče o ně;
4. přechod na výstavbu přísně specializovaných prostor, jejichž uspořádání umožňuje efektivní využití mechanizace a co nejracionálnější organizaci práce obslužného personálu;
5. každý specializovaný prostor (chovna pro prasata) je po skončení určitého produkčního cyklu (reprodukce, chov a výkrm prasat) co nejdříve vyprázdněn od všech existujících zvířat, vyčištěn a dezinfikován před naplněním další skupinou na princip „plně obsazeno“ nebo „na plný úvazek“.

Díky rytmu a plynutí výroby je dosaženo racionálnějšího využití prostor (účinnost vepřínů je 95 % jejich kapacity), strojů a zařízení. Poptávka po práci zůstává po celý rok konstantní. V důsledku jednotné pracovní zátěže se produktivita práce pracovníků, jak ukazuje praxe na řadě farem, zvyšuje o 20–25 %. Jednotnost a kontinuita výroby zlepšuje finanční situaci farem a urychluje obrat fixního a pracovního kapitálu. To vše v konečném důsledku přispívá ke zvýšení efektivity a ziskovosti odvětví. In-line výroba navíc umožňuje lepší využití výrobních kapacit masného průmyslu díky rovnoměrnější nabídce jatečných zvířat.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Back to top button